Zoet Water

Letní počasí trvá a bavíme se mimo jiné cyklovýlety. Mezi oblíbené cíle patří dvourybník Zoet Water u Leuven. Belgičani tam rádi pořádají své túry: Přijedou autem, zaparkují, obejdou jeden ze dvou rybníků (dobrých 800 m) a pak znaveni usednou do zahradní resturace. Je to ale příjmené místo. Ve čtvrtek jsme tam zajeli s dědou pražským na pivo, dnes v rodinné sestavě na oběd. Neplánovaně došlo k překonání rekordu: Anička dosud na delších výletech jezdila část cesty připojená na oblíbenou tažnou tyč Trail Gator. Dnes ale nastal zádrhel: Když jsme po 14 km chtěli Aniččino kolo připojit na tyč, zjistili jsme, že se cestou vyklepal spojovací šroub. A bez něj připojení jaksi nešlo zrealizovat. Anče tudíž musela absolvovat cestu tam i zpět po vlastní ose, a kupodivu to zvládla velmi hravě. Teď už víme, že 35 km za půl dne není problém.

Tady je pár fotek.

Zeeland

Na neděli jsme naplánovali výlet do holandské provincie Zeeland. Podařilo se mi zmobilizovat osazenstvo do takové pohotovosti, že již v půl deváté náš modrý autobus vyrážel na cestu. Prvním cílem byl Deltapark Neeltje Jans. Je to kombinace zábavného a naučného parku. Přičinliví Holanďané ho postavili na umělém ostrově jenž je součástí ochrany před velkými mořskými bouřkami. V padesátých letech totiž bouře poškodila některé hráze polderů a moře vtrhlo na území, které na něm Holanďani vydobyli za posledních pár století. Systém hrází a ostrovů vypadá působivě. Park samotný je příjemný - užili jsme si skluzavky, lachtany, vodní dětské hřiště, 3D kino, simulátor hurikánů, vyjížďku na moři atd. Měli jsme kliku na počasí, jako ostatně celá Evropa v těchto dnech.

Druhou zastávkou byl Middelburg, hlavní město provincie. Mírně ospalé městečko, velmi malebné, líbil se zejména přístav jachet.

Všechny fotky jsou tady.

Opět Leuven

Den po našem návratu z Normandie přijeli babi a děda z Prahy. Přes týden hlídali naše ratolesti, které si užívaly druhého týdne jarních prázdnin. My s Katkou jsme ve stejném čase dělali radost našemu chlebodárce, dovolenou je nutno si odpykat. V pátek jsme zařadili po práci cyklovýlet (nefotil jsem), v sobotu jsme jeli nakupovat do Leuven. Rozdělili jsme se na dvě nákupní čety a díky tomu jsme mohli potloukání po obchodech brzy uzavřít a přejít k příjemnějšímu vysedávání na Oud Markt. Anička ze mě vyloudila cyklistické triko a tudíž po návratu jsme museli objíždět okolí. Nové odění ji inspirovalo k dosažení rekordního času na 15 km okruhu :).

Normandie

Minulý týden jsme strávili v Normandii. Wyhledávač mi našel příjemné ubytování, počasí bylo vynikající, dětičky skoro hodné, z práce mi ani jednou nevolali, pohoda.

V pondělí jsme navštívili Bayeux a objevili mimo jiné tapiserii zobrazující bitvu u Hastingsu jakož i události předcházející a následující. Tisíc let stará výšivka o rozměrech 65 cm x 65 m (ano, metrů). Světový unikát, o kterém jsme neměli ani tušení.

V úterý jsme na kole jeli k pláži Utah, jedna z několika "landing beaches". Cyklistika v Normandii je kouzelná. Cyklostezky sice nejsou, zato existuje množství silniček lemovaných hustými živými ploty. Bez GPS a mapy bychom tam bloudili ještě dnes. Ujeli jsme asi 65 km, viděli vykopávky, kapli, pláž, muzeum...

Ve středu rodina odmítla sednout na kolo, i já jsem rád ulevil otlačenému zadku (po roce poprvé jsem jel na klasickém kole) a jeli jsme autem ke vzdálenější pláži Omaha. Působivý byl americký vojenský hřbitov a Pointe du Hoc.

Ve čtvrtek jsme kombinovali kolo a pěší tůry v okolí mysu Cap de la Hague. Pohlednicové scenérie, škoda jen že ten vítr není na fotkách vidět.

V pátek přišla řada na jednu z nejnavštěvovanějších světových památek - Le Mont Sant Michel. Davy lidí i přes to, že byl všední den mimo sezónu. Stálo to za to, ale v červenci bych tam asi jít nechtěl.

No a v sobotu jsme jeli domů. Všechny fotky jsou tady.

Velikonoční Leuven

O Velikonoční neděli už měly dětičky dost výletů a daly přednost trampolíně a blbnutí na zahradě. Bez nich jsme absolvovali klasický cyklovýlet do Leuven. Počasí přálo, park kolem Katolické Univerzity byl v plném květu, i v Groote Begijnhof kvetly ovocné stromy, Stella na Oud Markt byla hezky vychlazená - zkrátka výlet, který nezklame. Mám i pár fotek.

Opět ve Westhoek

Přes Velikonoce u nás byli D. Chtěli vidět moře a tak v sobotu jsme spolu navštívili jedno z našich oblíbených výletních míst - duny ve Westhoek. Bylo hezky, větrno, Adam s P. neodolali nastupujícímu přílivu a namočili se skoro po pás do vln Severního moře. Muselo to být velmi příjemné, podle toho jak opatrně pak pochodovali k autu :) Anička s A. a T. nasbíraly snad kýbl mušlí. Fotky jsou tady.

Fotky z besídky

P.B. mi poslal fotky z Aniččiny francouzské besídky. Jeho dcera chodí do stejného ročníku, ale do vedlejší třídy. Solidárně mířil objektivem i na Aničku, a dařilo se mu. Výběr z fotek je tady. Už jsem se zmiňoval jak se mi to líbilo a jak jsem ničemu nerozuměl. Dětičky však byly spokojené a to je nejdůležitější.

Jaro je tu

Slunce svítí, tráva se zelená, kytky kvetou, cyklostezky se plní cyklisty. Ani já jsem dnes neodolal a odšlapal si nějakých 55 km. Poprvé po dlouhé době mi ani nebyla zima, ani jsem nezmoknul. Po návratu další premiéra - letos poprvé jsme vytáhli gril a užili si oběda v přírodě. Pak jsem musel ještě jednou na kolo: Anička, pyšná na svou první knihu (viz předchozí příspěvek) se rozhodla napsat ještě jednu, tentokrát na téma jarní květy. A tak jsme objížděli park a Anička plnila paměťovou kartu, já jsem dělal doprovodné vozidlo. Některé fotky jí docela vyšly - výběr z asi 70 pořízených snímků je tady.