Podzimní lyžování

Během sousedského posezení o lánském posvícení vznikl nápad otestovat lyže o něco dříve než obvykle. Prodloužený víkend byl k tomu ideální příležitostí: T. zamluvil ubytování - no a v pátek 14. listopadu večer jsme se se sousedy z ulice K. a P. sešli v solnohradském Mittersilu nad půllitrem kvasnicového piva. Máme poslední dobou štěstí na počasí - i tento víkend bylo nádherně. Lyžovali jsme nad Kaprunem ve výšce 2500 - 3000 metrů pod krásně modrým nebem. Náladu trochu kazily davy lyžařů - bodejť by ne, jediný sníh široko daleko. Zalyžovali jsme si přesto výborně a zároveň utužili sousedské vztahy společnou konzumací rakouských pokrmů i nápojů. Zde stojí za zmínku seznámení s "obstlerem", tedy ovocnou pálenkou neidentifikovatelné chuti i původu. Moc příjemně strávený víkend.
(fotogalerie)

Nedělní geovýprava

Pod záminkou mnohých zážitků a s příslibem vydatného oběda v restauraci (to druhé hlavně pro Adama) jsem vylákal famílii na hledání krabiček v místech, kde jsme zatím ještě nebyli - na Lounsko. Už v sobotu se nám tam vydařilo jedno pěkné místo, v neděli jsme chtěli poznat další. Slunečné ráno mělo dokonalou výletovou podobu, proto jsme už časně ráno uháněli na sever. U Slaného se bohužel slunce schovalo do husté mlhy a tam zůstalo po celou dobu, co jsme se pohybovali v této oblasti. Navštívili jsme pro nás dosud neobjevenou a nepoznanou stavbu gotického chrámu, Žerotínové se do stavby pustili v Panenském Týnci a nějak jim to nevyšlo. I tak se jedná o velmi působivé místo.

Mlha nemizela, a tak jsme byl přehlasován a sám rád dobrovolně jsme výpravu převezl na slunečnější místo - do Krušovic. Tam jsme nalezli novou školní keš, prošli se po polích nad vesnicí, užili si větru a dalekých výhledů a výlet zakončili v restauraci U Lípy.

(fotogalerie)

Podzimní Tatry

Úterního státního svátku jsme využili k tomu, abychom si udělali prodloužený víkend a strávili pár dní ve Vysokých Tatrách. Základnou nám byla tradičně Tatranská Lomnica. Výjimečné počasí nám umožnilo podniknout několik krásných túr. V sobotu jsme se potloukali po okolí Tatranské Lomnice, zašli na hřbitov, hledali krabičky, svezli se do Smokovce. V neděli jsme nezaregistrovali nástup zimního času a tudíž jsme nastupovali na túru už v 7:15. Z Tatranské Lomnice jsme vystoupali asi 1200 metrů až na Zbojnickou chatu a pak dolů do Smokovce. V pondělí jsme se mastňácky vyvezli na Skalnaté pleaso a přes Velkou Svišťovku přešli do doliny Zeleného plesa. V úterý jsme prozkoumali dolní část Javorové doliny a pár míst v okolí.

Anička i Arnie zdolali své výstupové rekordy. Slunili jsme se na skalnatých hřebenech nad mraky. Mrzli jsme na zasněžených stezkách v údolích. Dopřávali jsme si kapustnice a pirohů na horských chatách. Chodili jsme spát v osm večer. Našli jsme 10 keší. Dobře bylo.

(fotogalerie)

Plečnik v Lánech

Po nocích jsem dal dohromady listing další skrýše. Tématem jsou Plečnikovy stavby v Lánech. Nápad jsem měl v hlavě už od května, jen ten čas jaksi chyběl. Konečně teď se zadařilo, krabička je v provozu a líbí se. Možná jsem někomu rozšířil obzory, možná jsem někoho vytáhl na procházku, každopádně jsem pročetl pár zajímavých knih a dozvěděl se spoustu nových věcí o místě, kde bydlím. Tady je odkaz.

Za Berounkou

Arnie (a plastové krabičky) nás neustále motivují k dlouhým procházkám. V jednom krásném nedělním podzimním dni jsme se dostali i na druhou stranu Berounky, do lesnatého kraje téměř bez lidských sídel. Barevné listy,modré nebe, vítr, liduprázdno... Pár fotek z krásného dne je tady.

Smečka bíglů na Křivoklátě

Na první říjnovou neděli jsme domluvili s Č. společnou výpravu na Křivoklát. Pro Arnieho to byla příležitost znovu se shledat se svým příbuzenstvem, jmenovitě s matkou Arwen a bratrem Tracym. Příbuzenské vztahy už očividně vychladly, nicméně společnost dvou stejně velkých, stejně flekatých a stejně běhavých psů Arnieho naprosto nadchla. Bíglí minismečka rejdila kolem nás v čerstvě spadaném listí, hlasitě se navzájem upozorňovala na zajímavé stopy a svorně se vydávala zkoumat nejrůznější objekty - kravinci počínaje a výhybkou na nádraží konče. Měli jsme štěstí na ukázkové podzimní počasí. Vepřo-knedlo u Sýkory na Křivoklátě bylo taky ukázkové, mohli jsme tedy v závěru prohlásit výlet za velmi vydařený.

(fotogalerie)

Fotky z velkého srazu

V květnu jsme s Katkou byli na srazu VŠCHT FPBT (Vysoká škola chemicko-technologická, Fakulta potravinářské a biochemické technologie). Větší část ročníku promovala v roce 1988, tudíž to byl sraz po 20 letech, i když pro nás to je jen 19. Vcelku příjemná akce nedaleko Konopiště. Sám jsem nefotil a až teď jsem se dokopal k tomu abych si stáhnul pár fotek od pilnějších kolegů. Můj výběr (tradičně zmenšené fotky) je tady, komplet všech asi 300 fotek ve velkém rozlišení je zatím tady, ale asi tam nebude navždy.