28. června jsem byl vyslán abych reprezentoval rodinu na Aniččině sportovním dni. Ona vlastně reprezentovala Anička, já jsem jen přihlížel a fotil. Její tým sice nevyhrál, ale nijak ji to netížilo. Odměnou jí byl pohled na na otce, který v soutěži rodičů přeskakoval přes dětské švihadlo a snažil se přitom zdolat vytyčenou dráhu. Prý jsem vypadal legračně. Ani se nedivím, připadal jsem si jako svázaný klokan. Ale podle přítomné spolufandící H.B. (na fotce zachycena při běhu s bramborou na lžíci) jsem byl zaručeně nejrychlejší. Hurá!
pondělí 10. července 2006
Reception Sports Day
28. června jsem byl vyslán abych reprezentoval rodinu na Aniččině sportovním dni. Ona vlastně reprezentovala Anička, já jsem jen přihlížel a fotil. Její tým sice nevyhrál, ale nijak ji to netížilo. Odměnou jí byl pohled na na otce, který v soutěži rodičů přeskakoval přes dětské švihadlo a snažil se přitom zdolat vytyčenou dráhu. Prý jsem vypadal legračně. Ani se nedivím, připadal jsem si jako svázaný klokan. Ale podle přítomné spolufandící H.B. (na fotce zachycena při běhu s bramborou na lžíci) jsem byl zaručeně nejrychlejší. Hurá!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat