Jen neradi jsme opouštěli včera ráno Grand Teton. Chtělo by to dva týdny jen na tenhle park :). Trochu nám to usnadnilo počasí: Po nebi se honily bouřky už od předchozího večera. Projeli jihovýchodním cípem Yellowstone, rozloučili se krátkým výšlapen okolo Indian Pond a pak už jsem nasměroval naše RV k východnímu průsmyku. Obludný motor pod kapotou si s horskou silnicí poradil zcela hravě, řekl bych, že se v tom stoupání poprvé zahřál na provozní teplotu.Za průsmykem se krajina změnila jak mávnutím kouzelného proutku: Westernovou krajinou červených skal jsme sjížděli do prérií východního Wyomingu. V Cody jsme byli kolem třetí odpoledne. Stále ještě podmračené odpoledne jsme strávili ve skvělém historickém centru Buffalo Billa. Z pěti muzeí jsme zvládli jen dvě, a uondáni jsme zamířili do kempu.
Den ale nekončil: Podlehli jsme lákání po městě rozvěšených plakátů "Rodeo this nite" a "Cody - the world rodeo capital". Už cesta k rodeo aréně byla dramatická - schylovalo se k pořádné bouřce. Po silnici proti nám běžely chumáče prérijních křovin a vítr cloumal naším krabicovitým vozidlem tak, že i Anička na chvíli zmlkla a držela se křečovitě madla. Z auta jsme už v lijáku proběhli k pokladnám a pak na tribunu. Byla sice zastřešená, ale před horizontálním deštěm moc nechránila. Kovbojové a "cowgirls" však hrdině nastoupili na lijákem smáčenou plochu uprostřed. Představení mě příjemně překvapilo, čekal jsem kýč pro turisty, ale vše působilo dost autenticky. Prostě pár jezdců a jezdkyň a dětí z blízkého i vzdálenějšího okolí si přivydělává po večerech předváděním jezdeckého umění, a měli čím se chlubit. Zaujal nás i vlastenecký patos, hymna na začátku (zpívaná návštěvníky v pozoru) a pozdrav přítomným veteránům.
Dnes (sobota?) ráno je nebe bez mráčku. Sedíme s Katkou ve stínu u bazénu (je tu nejlepší WiFi pokrytí), děti se cachtají a užíváme si ranního poklidu. Za chvíli budeme zase on the road.
(fotogalerie)
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat