R.V. #7: Little Bighorn

I Cody nás zachytilo drápkem. Opustili jsme je včera (sobota) až večer namísto plánovaného rána. Adam s Aničkou si vynutili návrat do Bufallo Bill Center, kde jsme prošli vynikající muzeum "Prérijní Indiáni", pak já s Adamem dokončili "Fire Arms" (2700 vystavených zbraní) zatímco Katka s Aničkou zkoumali "Natural history" - které jsme nakonec dali s Adamem taky. Obě dítka si o muzeu po zbytek dne povídala. Nevídané.
Co bylo pak? Aha, návštěva skanzenu "Trail Town" (z okolí svezené historické budovy a sestavené do westernového městečka). Pak oběd ve slavném saloonu "Irma", nákupy a jízda na sever do Billings v Montaně.
V Billings jsme se nezdrželi (pro jistotu), jen jsme Aničce dopřáli koupel v bazénu a pak zamířili k cíli dne - Little Bighornu. I když ne tak docela, cestou nás ještě zdrželo rančerské muzeum v Hardinu. Co mu chybělo na technické dokonalosti to kompenzovalo nadšení dobrovolníků, kteří vše dali dohromady.
Little Bighorn byl působivý, dojem podtržený ochotnickým výkladem rangera, který celou bitvu sehrál před našima očima a během představení vstoupil do role snad každého z 210 padlých vojáků 7. kavalerie i jednoho každého z 2000 Siouxů.
Teď jsme v městečku Buffalo, poprvé po 10 letech jsem zvítězil v rodinném minigolfovém utkání. Plánujeme co dál. Cítíme se zase zralí na hory, jen ještě nevíme které. Příliš mnoho možností...
(fotogalerie)

R.V. #6: Cody

Jen neradi jsme opouštěli včera ráno Grand Teton. Chtělo by to dva týdny jen na tenhle park :). Trochu nám to usnadnilo počasí: Po nebi se honily bouřky už od předchozího večera. Projeli jihovýchodním cípem Yellowstone, rozloučili se krátkým výšlapen okolo Indian Pond a pak už jsem nasměroval naše RV k východnímu průsmyku. Obludný motor pod kapotou si s horskou silnicí poradil zcela hravě, řekl bych, že se v tom stoupání poprvé zahřál na provozní teplotu.
Za průsmykem se krajina změnila jak mávnutím kouzelného proutku: Westernovou krajinou červených skal jsme sjížděli do prérií východního Wyomingu. V Cody jsme byli kolem třetí odpoledne. Stále ještě podmračené odpoledne jsme strávili ve skvělém historickém centru Buffalo Billa. Z pěti muzeí jsme zvládli jen dvě, a uondáni jsme zamířili do kempu.
Den ale nekončil: Podlehli jsme lákání po městě rozvěšených plakátů "Rodeo this nite" a "Cody - the world rodeo capital". Už cesta k rodeo aréně byla dramatická - schylovalo se k pořádné bouřce. Po silnici proti nám běžely chumáče prérijních křovin a vítr cloumal naším krabicovitým vozidlem tak, že i Anička na chvíli zmlkla a držela se křečovitě madla. Z auta jsme už v lijáku proběhli k pokladnám a pak na tribunu. Byla sice zastřešená, ale před horizontálním deštěm moc nechránila. Kovbojové a "cowgirls" však hrdině nastoupili na lijákem smáčenou plochu uprostřed. Představení mě příjemně překvapilo, čekal jsem kýč pro turisty, ale vše působilo dost autenticky. Prostě pár jezdců a jezdkyň a dětí z blízkého i vzdálenějšího okolí si přivydělává po večerech předváděním jezdeckého umění, a měli čím se chlubit. Zaujal nás i vlastenecký patos, hymna na začátku (zpívaná návštěvníky v pozoru) a pozdrav přítomným veteránům.
Dnes (sobota?) ráno je nebe bez mráčku. Sedíme s Katkou ve stínu u bazénu (je tu nejlepší WiFi pokrytí), děti se cachtají a užíváme si ranního poklidu. Za chvíli budeme zase on the road.
(fotogalerie)

R.V. #5: Grand Teton

Dnes - myslím, že je čtvrtek - jsme objevovali Grand Teton, další národní park jen pár mil jižně od Yellowstone. Rozlohou nevelký, asi 70 km na délku, ale opravdu krásný. Zcela v souladu s tvrzením turistického průvodce "zasněžené štíty hor se tu odrážejí v hladině průzračných jezer". Vybral jsem tůru kolem jezera Jenny a pak dál k Hidden Waterfalls a na vyhlídkovou skálu nad ním. Jako zatím každý den nám přálo počasí, Anička z toho horka jen pletla nohama. Usmlouvala
návrat malým přívozem přes jezero. Ušetřené dvě hodiny jsme věnovali piknikování ve stínu borovic a koupáním v jezeře Jackson. Velmi příjemné aktivity v parném odpoledni! Mimochodem, jezera jsou tu tak čistá jako moře u Korsiky.
Osvěžení a odpočatí jsme se ještě zastavili v Colter Bay, což je malé letovisko na břehu jezera Jackson, prošli si zajímavé muzeum indiánského umění, a hlavně nakoupili klobásy a dřevo neb jsme dětem slíbili večerní oheň. Klobásy jsme jen taktak stihli opéct, strhla se bouřka a i teď ještě kapky buší do naší pojízdné střechy (zatímco uvnitř pleskají karty o stůl). Snad se do zítra vyčasí, máme namířeno do Cody, sídelního města Bufallo Billa.
(fotogalerie)

R.V. #4: Yellowstone podruhé

V Yellowstonském národním parku jsme nakonec strávili tři dny - a bylo to málo. Chtělo by to tak dva týdny, aby člověk jen neobjížděl atrakce a měl čas na to, aby pronikl trochu do hloubi zdejších krás. Vzít tak batoh a vydat se na některou z "backcountry trails", přespat na některém z desítek míst určených k volnému táboření, ve dne obcházet bizony a losy, v noci se bát medvědů... No snad ještě někdy se k něčemu takovému odhodláme. Takhle jsme ochutnali jen malý vzorek takové divočiny: Celé úterý jsme věnovali tůře v okolí Grand Canyon of Yellowstone. První půlku po hraně kaňonu, s nesčetnými výhledy do hlubokého údolí, Upper a Lower Falls, Inspiration point. Pak obloukem zpátky do výchozího bodu, přes Lilly Pond a Clear Lake, odlehlá geotermální jezírka a vývěry, setkání s pasoucími se bizony samotáři...
Dnes, to je ve středu, jsme provozovali většinovou autoturistiku. Zajeli jsme k Tower Falls, zastavili u pár zajímavostí cestou, dvě hodiny strávili v okolí Mammoth Hot Springs a pak projeli celým parkem na jih do Flagg Ranch, kempu na hranici Grand Teton parku. A tam právě teď ležím, plný dobré večeře (a místního piva značky "Pstruh"). Mžourám do počítače na břiše a pomalu doklovávám. Je to tu naprostá divočina, nemají tu ani připojení na internet! :) Tenhle zápisek si tedy přečtete se zpožděním... Dobrou!
(fotogalerie)

R.V. #3: Yellowstone

Do Yellowstone jsme přijeli v neděli po poledni. Usoudili jsme, že do parku to už nemá cenu, a tak jsme prochodili městečko West Yellowstone. Vypadá jako trochu ospalé hnízdo z westernů, s main street s několika "general stores", prodejnami suvenýrů a s benzínkami namísto stájí. Zašli jsme do místního muzea, na pozdní oběd, do informačního centra a do IMAXu na film o historii parku. Natěšení jsme odjeli do kempu a začali plánovat detaily dalšího dne.
Pondělí, první den v Yellowstonském parku, zcela předčilo naše očekávání. Projeli jsme jižní část parku, viděli explodující gejzír Old Faithful, prošli si po lávkách několik geotermálních lokalit, vyšlápli si k Natural Bridge, piknikovali u Yellowstone Lake, zastovavali dvakrát abychom dali přednost stádu bizonů přecházejícímu přes cestu. Je to neuvěřitelné, ale připadáme si jak uprostřed propagačního filmu. Krajina, lesy, gejzíry, vodopády, zvířata... To vše pod modrým nebem s malými obláčky. Hned včera jsme prodloužili rezervaci v kempu, dnes chceme projet severní část parku. Grand Teton a ostatní místa trochu počkají...

(fotogalerie)

R.V. #2: Cesta na sever

Je časně ráno, sedím na posteli pod spacákem v našem domku na kolečkách. Ven se mi zatím nechce, počkám, až slunce ohřeje mrazivý vzduch. Jsme v horách, ve West Yellowstone.
Z uvedeného vyplývá, 1) že jsme se shledali s rezervovaným RV v Salt Lake City, 2) že se mi podařilo vyjet z brány půjčovny aniž bych nevratně poškodil vozidlo, 3) že se mi podařilo ujet pár set mil na sever, 4) a mnoho dalších rozptýlených obav. Po dvou dnech se už považuju za zkušeného campera. Dokážu zajet na vytyčené místo v kempu, připojit elektřinu a vodu. Odpad zatím nepřipojuju, vydal jsem zákaz používání palubního WC, samozřejmě pod dojmem zkušeností Robina Williamse ve filmu RV. Bohužel to má milá rodina přestává respektovat, taže i na to dojde.
Na sobotní odpoledne jsme naplánovali jen krátkou cestu, cílem bylo nakoupit zásoby a dojet do Pocatella v Idahu. Při nákupu jsem se ukázal jako pravý světák, zavedl jsem rodinu do megaobchodu Costco. Naložili jsme vozík, ale pak mi začalo vrtat v hlavě podezření... zeptal jsem se... ano, tento obchod je jen pro "members", něco jako Makro u nás. Nevšiml jsem si podnázvu "wholesale" na vývěsním štítě. No jo. Tak vyložit a jinam, Target už byl v pohodě, ještě natankovat a už jsme byli on the road. Do Pocatella jsme dojeli navečer, spokojeně přespali a pokračovali k první atrakci - Yellowstone.
(fotogalerie)

R.V. #1: Salt Lake City

Tak jsme se překlenuli přes předdovolenový marathon. Kromě klasického "čistění pracovního stolu" jsme si přidělali trochu shonu tím, že jsme vymalovali neplánovaně obývák, ale vše se podařilo hladce zvládnout. V pátek ráno nás děda odvezl na letiště, o 3 hodiny později jsme pili na dlouhou dobu poslední evropské espreso na amsterdamském letišti, o dalších 12 hodin později jsme se zakusovali do prvních amerických hamburgrů v Cincinnati a za dalších 8 hodin jsme trochu ušoupaní, ale plní optimismu opouštěli letiště v Salt Lake City. Měli jsme tentokrát štěstí - všechny lety načas, žádné zádrhely a stresy. Všude byly sice davy lidí, co jiného se dá čekat v pátek v době letních prázdnin, ale cesta byla kupodivu příjemná.
Na letišti v Cincinnati jsme se vzpomněli na Arnieho: Objevila se tam totiž paní z bezpečnostní služby s bíglem na vodítku. Napřed jsme mysleli, že hledá drogy, ale pak z nápisu na jeho kabátku jsme zjistili, že má za úkol odhalovat ilegálně přivezené potraviny v batozích spořivých turistů. Okamžitě nás napadlo, že bychom mohli Arnieho pronajmout na pražské letiště - pašované klobásky by jistě dokázal najít na 100 metrů.
Teď je 8 hodin ráno, Katka & spol. si šli zaplavat do hotelového bazénu a já se psychicky připravuju na začátek našeho R.V. dobrodružství. (R.V. = recreational vehicle, obytné auto). Odpoledne bychom měli převzít domek na kolečkách a vydat se na sever do hor. Pro začátek se můžete podívat na trailer filmu, který nás k téhle dovolené inspiroval. Jmenuje se - jak jinak - "R.V.". Doporučuji.