Gouda

V sobotu 27. května ráno nepršelo! V mžiku byl nosič na autě, kola na nosiči a jeli jsme směr Gouda. Auto jsme nechali asi 7 km od Goudy a malebným holandským venkovem zamířili do sýrařské metropole. Moc hezká cesta, hezké město - ale začalo pršet. S kilogramovou výsečí sýra v batohu jsem se vyhoupl do sedla a zamířil v čele rodinného pelotonu k autu. Coby zodpovědný otec jsem se rozhodl vzít to zkratkou. Aby rodina nemokla. Po 14 km, kdy už nám k autu chybělo jen pár posledních kilometrů, jsem cítil jak se mi do zad zabodávají vražedné pohledy mé životní družky. Nemluvila, jen ty pohledy vrhala. Až mi z toho schly potůčky dešťové vody mezi lopatkami. Auto jsme našli, děti svlékli, Aničku probrali k životu vydatnou sušenkou a bylo dobře. Poslední zbytky sýra jsem rozkrájel dnes - 10. července. Byl výborný, příště koupím celý bochník. Jak říkal prodavač, byl to opravdový sýr, který s věkem nabýval na hodnotě. Bohužel taky ubýval na váze. Pár fotek z výletu máme tady.