Krumvířské hody

Konec prázdnin, poslední srpnový víkend je za námi. Byli jsme jako skoro každý rok v Krumvíři na hodech. Myslím, že jsem v životě vynechal snad jen dvoje hody - poprvé když jsem jel na chmel před prvákem VŠ, a podruhé vloni když jsme se stěhovali do Bruselu. Hody byly vždycky pro mě definitivním koncem letní pohody, po nich byly přicházely už jen samé mrzutosti - škola, deštivé dny, polní práce. Myslím, že Adam s Aničkou to prožívají podobně, až na ty polní práce.
Na hodech bylo letos hezky. Počasí příjemné, víno dobré, kroje barevné, své bývalé spolužáky a spolužačky a kamarády a kamrádky jsem (většinou) poznával. M. coby obecní zastupitel dostal za úkol zajistit personál šenku (baru) na sobotní muziku (taneční zábavu). Naverboval samozřejmě celou rodinu, a tak jsme s Katkou, D., M., M., M. a Š. obsadili barový pult a přilehlé zázemí v krumvířském kulturáku. Byl to zajímavý zážitek, nikdy bych nečekal že lidi tolik chlastají. Zelená tekla proudem stejně jako různobarevné Jeltziny, vařili jsme párky, kafe, točili pivo a kofolu. Kolem pultu se postupně proměňovali návštěvníci, a přes množství zkonzumovaného alkoholu si ve velké většině zachovávali dekórum. Jenom postupně víc hlučeli, zpívali a dožadovali se dalších a dalších barevných frťánků. Mnohým jsem nezáviděl nadcházející ráno... Od 20:00 do 05:30 jsme obsloužili neodhadnutelné množství lidí, nalili desítky litrů kořalek, vytočili 6 sudů piva a vytvořili pro obec rekordní tržbu.
Ostudně jsem zapomněl foťák v Tervurenu, takže na fotky se můžete podívat na krumvířských stránkách (až se tam objeví). Odtud jsem si vypůjčil i ilustrační foto.