Mosela

12. – 15. srpna byl dlouhý víkend, a s K. jsme ho strávili v Německu v údolí Mosely. Kromě toho, že jsme jedli řízky, pili moselský ryzlink a různá piva samotná i s citrónovou limonádou jsme hlavně jezdili na kole a navštěvovali turistické atrakce.

Většinu soboty jsme strávili v Trieru. Město založené Římany oplývá množstvím antických památek. Pár jsme jich navštívili, zbytek jsme si nechali na příští návštěvu, musíme tam vzít Adama neboť má období, kdy čte kvanta knih o antice. K večeru jsme přejeli do městečka Traben-Trarbach kde na nás čekal příjemný hotýlek a v něm příjemná večeře…

V neděli jsme vyrazili na kole proti proudu Mosely. Krásná krajina, vinohrady naprosto všude, k některým se vinaři dostávají asi jen s horolezeckou výbavou anebo lanovkou. Nejzajímavější bylo městečko Bernkastel-Kues s množstvím dřevných staveb. Cestou zpátky jsme mírně zmokli, na tachometru jsme natočili 95 km.

V pondělí jsme vyrazili na druhou stranu, po proudu řeky, cíl městečko Cochem. Cesta byla krásná: Řeka, vinohrady, vesnice, terasy zahradních restaurací… Cochem je (jak nás varoval náš bedekr) oblíbeným cílem autobusových hord a je lepší se mu vyhnout. Přesto jsme navštívili romantickou napodobeninu hradu nad městem, pak chvilku hledali Katčin tachometr a na kola jsme nasedli až v pozdním odpoledni. Cestou zpět jsme si ještě nemohli odpustit zastávky na jednom vesnickém weinfestu (měli preclíky!). Zbývalo nám ještě asi 30 km když začalo pršet – a pršelo hustě a pořád. Poháněla nás vidina suché postele a útulné hospůdky a vcelku bez problémů jsme dojeli domů, ujetá vzdálenost byla tentokrát 120 km.

V úterý jsme nechali kola odpočívat, popojeli autem do vesnice Moselkern a pěšky se vydali na hrad Eltz. Žádná napodobenina, ale opravdový středověký hrad, nejzachovalejší jaký jsem kdy viděl. Opravdu stojí za to se tam podívat. Odpoledne pak už jen posledním řízek (a poslední „Moselblick“) a jeli jsme domů.
(fotky)