Na včerejšek Katka obstarala lístky do divadla Minor na dětské představení Ostrov pokladů. Docela jsem byl zvědavý, původní román od R.L. Stevensona patřil k mým oblíbeným knihám v dětství, četl jsem ho alespoň sedmkrát. Do podoby divadelní ho přepracoval Arnošt Goldflam, a vzal na sebe úkol asi příliš těžký. Představení bylo sympatické, v nápaditých dekoracích. Ale: Původní strašidelná a dobrudružná atmosféra příběhu se nějak vytratila. Celý děj je navíc dost komplikovaný s množstvím obratů a p.t. Goldflam musel hodně zkracovat a přeskakovat aby se mu to vešlo do dvou hodin. Z představení bych měl asi v hlavě guláš nebýt toho, že jsem si pořád ještě dobře vybavoval Jima Hawkinse, Johna (zde Janka) Silvera, Černého psa i ostatní. Hra mě zkrátka moc nenadchla. Příjemná byla ovšem předehra (v divadle jsme byli spolu s B. a sešli jsme se u nás k obědu) i dohra (v Italské cukrárně hned vedle divadla).
neděle 21. října 2007
Ostrov pokladů
Na včerejšek Katka obstarala lístky do divadla Minor na dětské představení Ostrov pokladů. Docela jsem byl zvědavý, původní román od R.L. Stevensona patřil k mým oblíbeným knihám v dětství, četl jsem ho alespoň sedmkrát. Do podoby divadelní ho přepracoval Arnošt Goldflam, a vzal na sebe úkol asi příliš těžký. Představení bylo sympatické, v nápaditých dekoracích. Ale: Původní strašidelná a dobrudružná atmosféra příběhu se nějak vytratila. Celý děj je navíc dost komplikovaný s množstvím obratů a p.t. Goldflam musel hodně zkracovat a přeskakovat aby se mu to vešlo do dvou hodin. Z představení bych měl asi v hlavě guláš nebýt toho, že jsem si pořád ještě dobře vybavoval Jima Hawkinse, Johna (zde Janka) Silvera, Černého psa i ostatní. Hra mě zkrátka moc nenadchla. Příjemná byla ovšem předehra (v divadle jsme byli spolu s B. a sešli jsme se u nás k obědu) i dohra (v Italské cukrárně hned vedle divadla).
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat