Rušný podzim

Po delším čase se vracím k zápisků. Zdá se, že po návratu z Belgie toho času máme nějak méně. Že by víc práce? Nebo pokročilý věk ubírá na efektivitě? Běhání kolem domu? To poslední bude asi hlavní příčinou. Je pravda, že v pronajatém domě se žije mnohem jednodušeji. Pohodlné živobytí v Kisteveldlaan vystřídala obnova a odstraňování nedodělků v Lánech. Zahrada prošla generálkou (skoro, ještě pár úkonů chybí), plot dostal nový nátěr, vybrali jsme nové závěsy a rolety do celého domu, pracujeme na nových lustrech neb ty zaprášené papírové z Ikea už moc parádu nedělají. Televizní anténa, pračka, sušička, lednice, nábytek k Aničce a do předsíně, schody, světla v ložnici a koupelně, skříňka v ložnici… dál už radši nevzpomínám. Poslední kapkou byl Adamův telefonát v pátek – zavolal mi do práce, aby mi oznámil, že z ústředního topení teče proudem voda. Z reprodukturu telefonu se ozývalo šumění horské bystřiny ač dítě tvrdilo, že stojí v předsíni. Pokusně jsem obvolal několik topenářů, v páteční podvečer se mi však všichni vysmáli. Skočil jsem tedy do auta, odsvištěl domů a v předsíni zběžným ohledáním zjistil, že je vyšroubovaný (!) celý regulační ventil. Rukou jsem ho utáhnul, bystřina vyschla, dopustil jsem vodu zpátky do sytému a vše bylo v pořádku. Očividně se někdo pokoušel rozehřát radiátor do ruda a nějaká zarážka ventilu ho v tom nemohla zastavit. Přes omezený okruh podezřelých se mi pachatele nepodařilo vypátrat. Asi si domů pořídím detektor lži.