Travel story

Třetí zápisek v jednom dni? Důvod je jednoduchý – trávím neděli v letadle. Za tři hodiny přistávám v New Yorku a - dá-li osud - za další dvě hodiny pokračuju na jih do Mexika. Cesta je zatím poklidná, nebýt velmi nas*aně vyhlížejícího páru na sedadlech přede mnou. Cestování je pro ně zřejmě trestem. V jednom kuse pérují letušky (že namají deku, že si objednali košer jídlo, že těstoviny jsou se žampiony, atd.). Asi před hodinou tomu nasadil korunu ten chlap. Bez varování si prudce spustil sedadlo a ještě do něj vší silou zabořil svůj mocný trup. Ve zlomku vteřiny Frankovka odpočívající přede mnou opustila skleničku, rozeběhla se po stolku, z něj skočila dolů na moje kalhoty a dostalo se i na ponožky. Nas*anec se jen velmi neochotně zvedal, až zřejmě mocný závan vinného aromatu ho přesvědčil. Pozitivním aspektem celé události bylo to, že mě sličná letuška hezky očistila a od té doby mě zásobuje nápoji. Až mám strach, že na JFK nenajdu ten správný východ…

Dodatek: Hotel Nikko, Mexico City, ráno: Zase jedna travel story. Přestup v New Yorku byl komplikovaný neb bdělí strážci americké bezpecnosti nutí všechny, i ty kteří po vstupu na americkou posvátnou půdu vůbec netouží, projít kompletní imigrační procedurou. Nevím co bych dělal kdybych neměl americké vízum. Let do Mexika byl opožděn, navíc jsem se neshledal se svým kufrem. Prý se běžně stává že zavazadla lidí cestujících do Mexika z Evropy přes USA jsou zadržena americkou TSA a podrobena důkladné kontrole. Slib že dorazí dalším letem se nenaplnil. Dobrotivý hotel poskytl kartáček na zuby a holicí soupravu, vlasy jsem si učesal kartáčem na šaty, čerstvě vypranou a vyžehlenou košili přinesl poslíček před chvíli takže můžu směle vyrazit na jednání. Mám štěstí, že na tmavých kalhotech není ten flek od červeného vína moc vidět. Alespoň si myslím.