Na cestách

Poslední dva zápisky jsem psal ve vzduchu, totiž v letadle. Můj chlebodárce mě opět povolal do pupku světa - do Cincinnati. Cesta proběhla bez zádrhelů - letový řád se dodržoval, halasní cestující se nevyskytovali, baterie v notebooku brzo došla - objektivní příčina pro nepracování. S klidným svědomím jsem mohl číst, hodovat a popíjet argentinský merlot. V příjemném oparu jsem se mile usmíval (myslím) i na posunovačku lidí u pasové kontroly. Pokyny typu "I need you to stand RIGHT HERE!" a "DON'T MOVE until I tell you!" jsem už před časem zařadil do kategorie roztomilého amerického koloritu, asi proto, že mě úřední šiml zatím považuje za osobu ani potencionálně neohrožující národní bezpečnost. Co by taky mohli ode mě čekat. Večer jsem ještě vyrazil do ulic, zašel - vlastně zajel, chodit se tu nedá - do knihkupectví (hned u vchodu plný regál bedekrů doporučujících Prahu a Česko), pak do sámošky (do hodně velké sámošky) pro pochutiny, zakoupil mimo jiné kartónek Prazdroje a s velmi domáckým pocitem šel bydlet. Na zdraví!