Trick-Or-Treat

Je večer, 31. října a venku, v obytné čtvrti na druhé straně ulice, se mihotají oranžová světélka, září fialové a zelené reflektory a dýmají dýmovnice. Amerika slaví Halloween. Jsem docela rád, že můžu posoudit tuhle tradici v plném rozkvětu. V Belgii se Halloween začíná taky trochu projevovat, živen samozřejmě snahami obchodníků, v Čechách se zatím neuchytil. Tady je to však velká událost. Obchody jsou tu v oranžovo-černém už od mého příjezdu, někde jsou i prodavači v kostýmech, a potřebné rekvizity se prodávají na každém rohu. Dnes ráno mě kolegové v práci přivítali pozdravem "Happy Halloween", oranžové dýně nám poblikávaly na chodbách a už od třetí hodiny odpolední nápadně utichal pracovní ruch a zejména matky se postupně vytrácely aby připravily svá dítka na večerní akci. Když jsem se zmínil při obědě, že se asi večer zajdu projít mezi domy abych trochu pochytil atmosféru, tak se všichni upřímně vyděsili. Procházet se sám mezi malými "koledníky"? To bych byl velmi "weird". Sedět v autě na ulici? Ještě víc "weird" a do půl hodiny by na mě určitě některý z rodičů zavolal policajty. Rozdávat dětem cukrátka na ulici? WEIRD! Ve strachu o mou budoucnost se mě ujala S., která se chystala dělat s baterkou bezpečnostní doprovod svým dětem. Neváhal jsem a připojil se. Vyrazila dřív, před mým příjezdem stačila navléknout potomky do dost děsivých kostýmů. Otevřel mi starší syn, kterému vytékal celkem autentický hnis ze šilhajícího oka. Díky zabudovanému motorku se oko nepravidelně koulelo - DOST hnusné. Dcerušce upírce zase odkapávala z brady krev na bílé šatičky. Cestou jsme přibrali ještě sousedovy děti a zábava mohla začít. Děti šly od domu k domu, my jsme je s odstupem sledovali. Nevynechali jsme snad ani jeden osvícený dům, majitelé zhasnutých usedlostí dávali najevo svůj nezájem a tudíž byli obejiti. Trochu se to podobalo našim Velikonocům: Zvonek, po otevření dveří huronský řev "trick or treat?", domácí chvilku předstírají zděšení a pak rozdají "treat", tedy sladkosti, aby se vyhnuli "trick", tedy neblahému působení duchů na svoji domácnost. A hurá k dalšímu domu. Po půl hodině už náklad nebyl k unesení, nezbývalo než jít domů, vše vysypat a znovu ven. Celé sousedství se hemžilo čarodějnicemi, zakletými princeznami, kostlivci, piráty... Všechno blikalo, svítilo. Hezký zážitek to byl, asi se už nebudu dívat tak kriticky na narůstající Halloweenovou tradici v Evropě. (...) Tak, jdu si otevřít pivo, v televizi začíná horor.