Třetí adventní víkend je pomalu za námi. V pátek jsem přiletěl pozdě večer ze Ženevy. Ještě později večer, vlastně v noci, jsem zajel do Rakovníka pro Katku, která s kolegy vánočně "rozjímala". V sobotu ráno jsem si zaběhl letos zatím nejdelší trasu (14,5 km). V lese bylo krásně, bahno na cestách zmrzlo, sněhový poprašek nazdobil stromy, liduprázdno. Odpoledne jsme s Adamem nakupovali potřeby pro nového člena domácnosti, pro Arnieho. Navečer se u nás ještě zastavili pražská babička s dědou. Dnes Katka pekla cukroví. Vyrobila několik krabic voňavých dobrot, stály ji spoustu sil, zejména psychických. Jako každý rok.Dnes odpoledne jsme s Aničkou vyzkoušeli geocaching. Je to hra, kterou se baví lidi po celém světě. Nadšenci rozmisťují a schovávají schránky (neboli cache, keše) a do nich se ukládají drobné předměty. Přesné souřadnice místa uložení se zapíšou do centrální databáze a další nadšenci pak tyto schránky hledají, zapisují se do logů, přidávají předměty a jiné zase berou. Sleduje se kdo našel kterou schránku, dá se sledovat i pohyb předmětů mezi schránkami, zkrátka hotová věda. Ve zjednodušené podobě je to ale ideální zábavy pro výlety s dětmi protože k jinak možná nudnému putování se přidá cíl - hledání pokladu. Hezký popis celého geocachingu je tady.
V databázi jsem zjistil, že v okolí Lán je hned několik schránek. Vybral jsem nejbližší, nahrál ji do GPSky, s Aničkou jsme se omotali šálami a vydali se do mrazu za pokladem. Ten jsme úspěšně našli na druhém konci Lán u zdi zámeckého parku. Prohlédli jsme obsah schránky, zapsali se, vyfotili se a šli zpět naplněni objevitelskou hrdostí, asi jako kdy Schliemann našel Tróju. Příští víkend jdeme zase hledat.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat