Chystal jsem se odpravit některé dlouhodobé nedodělky, jako třeba dát dohromady domácí účty nebo dokončit katalogizaci domácí videotéky. Ale skutek utek. Namísto toho jsme přijímali návštěvy (denně počínaje 26.12.) a chodili na dlouhé procházky s Arniem. Opravdu jsme si Katka i já pořídili brusle. Stál jsem na nich asi potřetí v životě; ty první dva pokusy se odehrály někdy v polovině sedmdesátých let kdy se pozdní podzimní záplava v dolině u Čamlíků nestačila vstřebat a zamrzla. Jiný bruslící zážitek z dětství si nevybavuju. Takže po třiceti letech jsem nazul brusle a ke svému velkému úžasu jsem se rozjel. Sice kostrbatě, pracně a roztřeseně, ale jezdil jsem! Žena se mi smála, děti rovněž, ale nešť. Byl jsem spokojen.Kromě bruslení jsem se vrátil k lehocipedu. Při posledním běhu jsem si opětovně namohl koleno, nesvědčí mu ani rychlejší chůze, ale kruhové šlapání mu kupodivu dělá dobře. A tak zase jezdím. Našlapal jsem celkem kolem 75 km, upadl jen jednou (neuváženě rychlý nájezd na zamrzlou louži na lesní cestě - au!), objevil dvě další geocache (Milíře Lhota a Vyhlídka na Berounku) a všeobecně si užil zimní krajiny. Krása!
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat