Listopad pokročil, dětem skončily prázdniny. Podle pravidelných refrerátů si to všichni užili, absolvovali několik výletů. Adam fotil, tak se snad vzchopí a představí svoje obrázky. Já jsem se mezitím přesunul o pár rovnoběžek na jih, do Mexico City. Cesta ušla, až na to, že jsem vstával ve 4 ráno. Moudrý počítač americké TSA (Transport Security Agency? Administration?) mě už potřetí za sebou vybral k osobní prohlídce. Zase mi vatičkou vytírali boty jestli náhodou nemám v ponožkách nasypaný Semtex nebo perník, nahlíželi do zákoutí batohu, nadzvedávali mezerník u klávesnice... Že by ta pověst o zlatých českých ručičkách dolétla až sem? No nevím. Každopádně jsem byl prolustrován ke všeobecné spokojenosti. Tady v Mexico City mají jiný systém: Každý cestující si musí zmáčknou tlačítko. Zelená, můžeš jít, červená - šacování. Je to spravedlivé, i když možná méně sofistikované. Dostal jsem zelenou, naštěstí.Čekají mě teď tři dny schůzování, předpokládám, že v konferenční místnosti bez oken. To bude zase kratochvíle! Navíc ještě nemám hotovou prezentaci, budu ji smolit dnes večer. Teď ale balím saky paky, odcházím na večeři budovat vztahy s business partners, hlavně ale užít si opravdové mexické kuchyně.
(foto wiki)
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat